Tento Silvestr se po delší době konal zas na Chotivi, dokonce nám připadlo i trochu sněhu.

Drazí kamarádi,

za dobré paměti musím napsat pár slov k naší první letošní brigádě.

Znovu se hlásíme z Chotivi!!

Už druhá letošní víkendová brigáda je za náma.

Budete mrkat, jak nám to jde.

V letošním roce jsme se rozhodli, že se zúčastníme "odemykání Doubravy".

Velikonoční víkend

Zdravím všechny,

tak proběhla zdárně i čtvrtá brigáda u chatičky.

Sobotní počasí bylo ideální. To nedělní už tak ne, ale to nám nevadilo.

V sobotu se toho stihlo dost. Doladil se gril - bylo potřeba nalepit šamot - aby se už konečně mohlo grilovat. No, snad nám to neopadá :-).

Museli jsme také zamést les, natřít trávu na zeleno, ...... :-). Všechno se stihlo.

Tak teď jen to správné počasí na čtvrtek a bude to super.

Těšíme se, že všichni dorazíte s dobrou náladou a prožijeme zase fajn akci na chatičce.

Brzy na viděnou.

Vaši Chotiváci

Dne 30.4. jsme již po 15. oslavili,  u chatičky Na Dolíčku, Čarodějnice. Počasí, i přes nepříznivou předpověď, si nakonec dalo říct a vydrželo pěkné až do večera.

Skupina "Nic Neuměl" naladila své nástroje a krásně hrála celé odpoledne.

Lampionový průvod, zapálení hranice a návštěva čarodějnice z chotivských bažin jsou již tradicí.

A volba nejkrásnější čarodějnice? Všechny byly nejkrásnější!!! 

Na závěr rozzářil naše nebe krásný ohňostroj.

Prostě se to letos zase povedlo!!!

Ahóój kamarádi,

naše čarodějnická merenda se protáhla až do neděle. A jak se to stalo?

V pátek k nám dorazili kamarádi z Valmezu. A né ledajací kamarádi. Je to super banda, která už desítky let jezdí obdivovat krásy naší Orlice. Vodáci tělem i duší a jmenují se "Orlice team".

V sobotu jsme společně vyrazili pokořit všem známý "Litický oblouk" (viz. kategorie vodáci).

Počasí nám přálo a tak pár z nás dorazilo po vodě až do tábora. Byli jsme unaveni, ale šťastni.

A co teprve potom, když jsme dorazili a přivítala nás horká polévka a grilovaná krůta. Za to vděčíme Milanovi, Denise a Honzovi. Bylo to perfektní.

A protože v sobotu hráli naši hokejisté své důležité utkání MS, fandění byla naše jasná volba.

A neděle? Opustili nás naši moravští kamarádi. Před návratem domů ještě smočili svá pádla v Orlici (dojeli z Chotivi do Týniště). A my? Po čtyřdenní akci  jsme u chaty poklidili, dopili pár posledních piv a opět se rozloučili.

A né na dlouho. To vám už teď můžu slíbit.

Netrvalo to dlouho a někteří z nás byli opět spolu.

Společně jsme se rozhodli navštívit výstavu "Gateway to space".

A protože nám to Miloš perfektně naplánoval, měli jsme čas i na spoustu jiných věcí.

Před výstavou jsme navštívili Matějskou pouť. Nekteří z nás se svezli na bobové dráze (kupodivu nám nebylo ani špatně) a někteří si dali jízdu na autodromu. No, někdy je prima vrátit se do dětských let a trochu si to užít.

Pak nás čekala víc než hodina zajímavostí z vesmíru. Bavilo to dospělé a kupodivu i děti. Kdypak se vám totiž poštěstí sáhnout si na měsíční kámen nebo pobýt ve vesmírné stanici MIR.

Prostě zážitek.

A jako bonus tohoto skvělého dne byl hokej téměř v přímém přenosu. V sobotu naši hokejisté hráli o postup do finále. Našim protivníkem byli hráči Kanady. Vyrazili jsme tedy k O2 aréně. Před arénou vyrostlo podium a velká obrazovka, na které jsme mohli sledovat hokej v přímém přenosu. Když fandí tři tisíce lidí, tak je to fakt síla. Sice naši hokejisté nevyhráli, ale byl to fakt zážitek. Být přímo v Aréně musel být ale fakt hukot. Bylo to slyšet až ven.

A protože metro bylo po zápase plné fanoušků, vyrazili jsme na vysočanské nádraží (pěškobusem). Počasí bylo přímo luxusní. Na obloze ani mráčku.

Takže pár kroků pro nás nebyl problém.

Pak už nás čekala jen cesta domů. Rychle to uteklo.

Byl to prostě báječný den.

Letošní stanování bylo naplánované od 5. do 10. července 2015 v indiánském duchu. Za chatou stálo vysoké týpí, které většině zúčastněných poskytovalo přes noc střechu nad hlavou. Vlastně kromě jedné noci, kdy nás spláchl déšť a všichni z týpí se evakuovali do chaty. Ta praskala ve švech, ale vydržela.

S dětmi jsme si povídali o historii indiánů, dokonce nás jeden osobně navštívil. Vyráběli jsme jejich zbraně, luky, šípy a oštěpy, vše jsme hned vyzkoušeli. Děti si vyrobili pěkné čelenky. Na nedalekém ranči jsme se VŠICHNI svezli na koni, to byl zážitek. Zopakovali jsme si lanové uzle a slaňovali z Moravského mostu. Karas proškolil děti v rybářském kurzu. A do toho všeho, díky teplému počasí, jsme chodili na odpolední i podvečerní koupání do Orlice. Zde jsme pozorovali vodáky, snažící se překonat zrekonstruovanou vodáckou past. Byla to legrace.

Samozřejmostí byli denní porce výborných jídel, hlavně bych vyzvedl hamburgery z grilu, ty se museli pro úspěch zopakovat, mňam. Celé stanování se povedlo a zakončilo se splutím Orlice do Týniště a ještě pak po příjezdu jsme děti odměnili drobnými předměty na památku. No a pak už jen zaznělo na posledním nástupu "ZDAR" letošnímu stanování.

Zúčastnění:

Tom s Terynou, Míra s Tomínem a Kubou, Karas s Onďou, Milde s Eluší, Kája s Áďou, Péťan s Naty, Tomáš s Tomem a Davidem, Kamil s Lukynem

Zdravíme všechny kamarády a přátele,

o uplynulém víkendu proběhly, už po páté, CHOTIVSKÉ PIVNÍ SLAVNOSTI. Rozhodně to byly ty nejlepší. Věřím, že si to myslíte taky.

Návštěva tyroláků neměla chybu. Dýchl na nás duch Octoberfestu. Písničku "Škoda lásky" v němčině jsme si všichni užili. Náš německý kolega se poté chopil kytary a bezvadně doplnil skupinu Nicneuměl. Tyrolské servírky - Trudy, Hilda, Hanka, Denisa, Kája - ukázaly co v nich je, soutěží se nebály a to, že pivo čepovat umí všem dokázaly. 

Velice děkujeme všem, kteří přišli a slavili s námi. A že vás letos opravdu nebylo málo. Některé smělé odhady tvrdí, že nás mohlo být i něco přes 100.

Letos bylo na výběr ze 13 druhů piv (prosím, hlasujte na našich stránkách, které vám chutnalo nejvíce). Vytvořili jsme nový chatovský rekord - piva se vypilo přesně 720 kousků. Je vidět, že jste všichni po celý rok pilně trénovali. Snědlo se 23 kg gyrosu, 50 párků v rohlíku a 5 ovarových kolen. Skupina "NICNEUMĚL" nám opět dokázala, že hrát umí a hrála až do brzkých ranních hodin.

A protože už nás nebaví jen tak pít a nic u toho nedělat, tak jsme si odpoledne opět zpeztřily soutěžemi.

Letos se do soutěží přihlásilo i nejvíce účastníků. A jeden úplně nejstarší. Byla jím paní Jana Drahá. A teď se podržte, je jí 81 let.

Od loňska jsme trochu přitvrdily pravidla soutěží, tak to bylo náročnější. Můžete se mrknout, jak se nám dařilo.Více v celém příspěvku.

Děkujeme a těšíme se opět na viděnou.

Chotiváci